Kabátova cihelna vznikla z bývalé Panské cihelny v Krašovicích. K tomu účelu zakoupil Josef Kabát jak bývalou Panskou cihelnu, tak pozemek č.35 a vybudoval moderní cihelnu, vyrábějící 2 miliony cihel ročně.
Vilasova Lhota se poprvé připomíná roku 1486. Původně měla název Dolejší Lhota. Od roku 1489 je zde doložena rodina Vilasova, po které se ves jmenuje dnes. Dochovalo se zde několik cenných roubených staveb a mezi nimi vyniká především stavení s č.p. 12. Asi nepřekvapí, že toto stavení se pojí s rodinou Kabátovou.
Prvním Kabátem v Dobré Vodě byl Václav (*1728), syn Matěje Kabáta (*1699) z Krašovic a Klisince.
Do Klisince se přiženil Matěj Kabát v roce 1760, když si jako vdovec bere za ženu Kateřinu Jeřábkovou z Klisince č. 3.
Na Krchově začal hospodařit Jan Kabát (*1682), syn sedláka Matěje Kabáta. U názvu Krchov si člověk vybaví hřbitov, ale tady u Petrovic je tomu jinak...
Na návsi obce Krašovice začíná naše putování po historii rodu Kabát. Psal se rok 1626 a Jan Kabát převzal grunt po strýci Václavovi. Od této chvíle máme dostatek záznamů.
Do Mokřic se vydal Jakub Kabát (syn Václava Kabáta a Magdaleny Novákové z Krchova) roku 1784, když už byla rodina velmi stísněná v Týnčanech u Podskalských a chtěli začít vlastní rodinný život. Stalo se tak po úmrtí prvního syna Františka. Malý Frantík umírá jako novorozenec, desátý den života.
Do Chyšek se přiženil Matěj Kabát roku 1882, když si vzal Marii Neužilovou, dceru mistra truhlářského. To se vesnice ještě jmenovala Malá Chýška...
Radešice jak píše pan Pešta v Encyklopedii českých vesnic, jsou drobná vesnička rozkládající se na dně a na svazích Varovského potoka. Nad vesnicí se zvedá výrazné návrší Králov (671 m), jihovýchodním směrem je vrch Kozlov (709 m). Oba kopce jsou součástí zalesněného hřebene, tvořícího přirozenou hranici mezi středočeským a jihočeským regionem....
