Rod Kabát ve Vilasově Lhotě

Vilasova Lhota se poprvé připomíná roku 1486. Původně měla název Dolejší Lhota. Od roku 1489 je zde doložena rodina Vilasova, po které se ves jmenuje dnes. Dochovalo se zde několik cenných roubených staveb a mezi nimi vyniká především stavení s č.p. 12. Asi nepřekvapí, že toto stavení se pojí s rodinou Kabátovou.

Prvním Kabátem ve Vilasově Lhotě byl František (*1784) po svatbě s Annou Crkovskou (*1782). Svatba se konala v Petrovicích roku 1807, v rodišti nevěsty. Do Vilasovy Lhoty je to z Petrovic, co by kamenem dohodil a zbytek došel. František s Aničkou se hned stali sedláky, a ještě k tomu svobodnými. Získali totiž největší svobodnický statek, který dříve vlastnil sám zakladatel Vilasovy Lhoty. Tomuto statku se říkávalo Rytířský statek. Ke statku patřila krásná roubenka i několik políček a kousek lesa. V době sepisování této kroniky stále roubenka stojí. Možná si čtenář této kroniky položil otázku, proč se zmiňuji o tom, že byl František svobodníkem. Svobodník byl sedlák, který nemusel robotovat na panském, neměl vůči vrchnosti žádné povinnosti. Jak se píše v knize Krajem lidí a kamenů ll., svobodníci získali své statky za věrné služby od králů a zemanů. Svobodníků však bylo stále méně, neboť byli přetěžováni daněmi. To vedlo k tomu, že začali rozprodávat pozemky kus po kuse, až ze statků zůstaly jen usedlosti. Tímto způsobem přišli k bývalému rytířskému statku i naši mladí. František s Annou měli celkem pět dětí. První byla Františka (*1810), která se později provdala za Josefa Toužimského z Kojetína. Druhý byl Jan (*1812), třetí byl Josef (*1817), čtvrtá byla Anna (*1820). Anna se provdala za Josefa Švagra z Petrovic. Pátá byla Magdalena (*1823), která se provdala za Josefa Stibora.

Na gruntu pokračoval Jan Kabát (*1812) s Františkou, dcerou Antonína Dlouhého z Petrovického mlýna. Není k zahození mít pole a tchána mlynáře, který sídlí přes kopec. U Jana máme v matrice poznámku "Nepoddaný", což bude souviset se zápisem otce, který byl svobodníkem. Jan s Františkou měli pět dětí. První byla Marie (*1841), která byla provdána za Josefa Tůmu, koláře z Kňovic. Druhý byl Josef (*1843), který bude pokračovat na gruntu. Třetí byla Anna (*1846), se kterou se oženil vdovec František Mařík, domkař z Klučenic. Anna se vdala ještě jednou, kdy se jako vdova provdala za vdovce Matěje Smetanu ze Záluží. Čtvrtý byl Jan (*1852), který si postaví chalupu kousek nad Petrovicemi v místě, které se nazývá V horách. Pátá byla Antonie (*1858), která se provdala za Emanuela Pešatu, syna chalupníka ze Zhoře.

Dalším pokračovatelem na gruntě se stal Josef Kabát (*1843) a Kateřina Svašková. U Josefa je v matrice uvedena informace sedlák. Pro Josefa už to znamenalo, že musel odpracovat něco málo na panském. Josef s Kateřinou měli celkem osm dětí, ale jen o Štěpánovi víme, že se oženil a měl potomky. První byla Marie (*1872). O jejím osudu chybí informace, ale je celkem pravděpodobné, že vykonávala službu církvi. Tím že přežil jen jeden chlapec a ten převezme grunt, je pravidlem v rodu Kabát, že většinou druhorozený vykonával vojenskou službu, nebo službu církvi. Druhá byla Johana l. (*1874-1874), třetí Anna (*1876-1881), čtvrtá Johana ll. (*1878-1884). Pátá byla Julie (*1880-1881), šestá Anna Ludmila (*1881), sedmý Josef Karel (*1884-1884). Osmý se narodil Štěpán a ten také převezme grunt po Josefovi.

Po Josefovi se gruntu ujal Štěpán (*1884) s Marií Lochmanovou. U Štěpána a Marie evidujeme pouze dvě děti, neboť Marie brzy umírá. Víme jen tolik, že děti se jmenovali Anežka a Štěpán. Zatím chybí ověření v matrice. Štěpán se v roce 1923 podruhé oženil, a to s Františkou Pešatovou, se kterou měl další tři děti. V roce 1923 se narodil Jiří, který se vydal na službu církvi. A zrovna u Jiřího se musím zastavit. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kab%C3%A1t_(kn%C4%9Bz) O dva roky dříve se v Krašovicích, v rodině Aloise Kabáta také narodil Jiří. I tento Jiří se vydal na cestu do služeb církve. A jak už to u kněžích bývá, oba měli primici. Na tom není nic divného, ale oba měli primici ve stejný den. Jen si to představte. Kněz Jiří Kabát z Krašovic vyráží s průvodem věřících z Krásné Hory na Petrovice. Kněz Jiří Kabát z Vilasovy Lhoty vyráží se svým průvodem také na Petrovice. V Petrovicích se oba průvody spojí a vyslechnou kázání v kostele. Jaký to musel být velký den! Pokračujme však druhým synem Štěpána a Františky. Druhý se narodil Bohumil (*1925) a třetí syn byl Pavel (*1936).

Mám chuť napsat, že Bohumil převzal grunt a pokračoval ve šlépějích svých předků, ale přišel rok 1948 a osobní vlastnictví, polnosti a generacemi zaběhlé zvyklosti vzaly za své. Bohumil se oženil s Marií Kašparovou a narodily se jim dvě děti Jiří a Eva. Bohumilův bratr Pavel se oženil s Marií Kolářovou a také se jim narodili dvě děti Pavel a Marie.

rod Kabát ve Vilasově Lhotě

oo 1807 - František Kabát (*1784) a Anna Crkovská (*1782)

• Františka (*1810)
• Jan (*1812)
• Josef (*1817)
• Anna (*1820)
• Magdalena (*1823)

oo 1840 - Jan Kabát (*1812) a Františka Dlouhá (*1813)

• Marie (*1841)
• Josef (*1843)
• Anna (*1846)
• Jan (*1852)
• Antonie (*1858)

oo 1870 - Josef Kabát (*1843) a Kateřina Svašková (*1841)

• Marie (*1872)
• Johana l. (*1874-1874)
• Anna (*1876-1881)
• Johana ll. (*1878-1884)
• Julie (*1880-1881)
• Anna Ludmila (*1881)
• Josef Karel (*1884-1884)
• Štěpán (*1884)

oo l. Štěpán Kabát (*1884-1953) a Marie Lochmanová

• Anežka
• Štěpán

oo ll. 1923 - Štěpán Kabát (*1884-1953) a Františka Pešatová (*1896)

• Jiří (*1923)
• Bohumil (*1930)
• Pavel (*1936)

oo Bohumil Kabát (*1930) a Marie Kašparová

• Eva (*1955)
• Jiří (*1966)

oo Pavel Kabát (*1936) a Marie Kolářová

• Pavel (*1960)
• Marie (*1963)