Generace 3

Nacházíme se ve třetí generaci rodu Kabát, tak by stálo za to podívat se na první část rodokmenu. K tomuto účelu je na předchozí stránce vytvořen malý rodokmen do čtvrtého pokolení. Z generace 2 víme, že Jan má dva syny, Matěje a Václava. V době, kdy bratři dospívají, se roku 1645 přes Krašovice probíjí Švédové. Ti míří k nejkrvavější bitvě třicetileté války do Jankova. Matriky mlčí, proto budeme doufat, že to rodinu nijak nezasáhlo. V roce 1646 Jan splatil podíly gruntu a následující rok grunt předal Václavovi. Bratr Matěj bude hospodařit ve vsi Vilasova Lhota. Lucie Večerníková o Václavovi uvádí: 

"Důležitou událostí v životě Václava bylo vůbec první celozemské sčítání lidu na našem území. Roku 1651 byl vytvořen soupis poddaných podle víry. Jednalo se o snahu státní moci sepsat veškeré obyvatelstvo v Čechách, respektive zjistit, do jaké míry probíhá rekatolizace úspěšně či nikoli. Soupis obsahuje seznamy svobodných a poddaných obyvatel ve městech a vesnicích, v některých případech i vrchností. Vznikl na základě patentu místodržících z 16. listopadu 1650, kterým se krajským hejtmanům ukládalo zajistit soupis obyvatel na základě příslušnosti ke katolické víře. Přes všechna rekatolizační opatření v průběhu třicetileté války bylo totiž zřejmé, že v Čechách žily početné skupiny obyvatel hlásící se skrytě nebo i veřejně k nekatolickým konfesím. Bohužel pro oblast Sedlčanska se tento pramen nedochoval (možná nebyl nikdy vyhotoven). O tři roky později pak byl sepsán první katastr nazvaný berní rula, z níž se dozvídáme, že Václav v té době vlastnil: 24 strychů polí (= 6,84 ha; strych odpovídá 0,285 ha.) – z toho na zimu oséval 8 strychů, na jaro také 8 strychů. Z hospodářských zvířat chovala rodina - 1 koně, 4 jalovice, 2 voly, 9 ovcí, 3 krávy a 6 sviní."

Na předešlé straně kroniky je otisk z Berní ruly datované do roku 1654, kde se výše zmiňované údaje nachází. Určitě stojí za povšimnutí, že Václav Kabát je v Krašovicích uváděn na druhém místě, tedy hned za rychtářem Zajíčkem. Mimochodem, rodina Zajíčkova je často uváděna při křtu dětí v rodinách Kabátů. Dá se tedy usuzovat, že tyto dvě rodiny dobře spolupracovaly. Václav Kabát je druhým největším hospodářem v obci. V roce 1655 má Václav splacen grunt a nemá tedy žádné omezující závazky. Lucie Večerníková k Berní rule dodává: 

"Na základě berní ruly si můžeme udělat představu o velikosti tehdejšího Vltavského kraje: v 370 obcích žilo tehdy 2 813 hospodářů vlastnících nějakou usedlost. Dopady třicetileté války byly stále patrné, protože více jak 23 % všech hospodářství bylo evidováno jako zpustlých."

Tolik o Berní rule. V Tereziánském katastru je i zajímavý popis Krašovic: 

"Přitom na čem by tak možnost a obživení lidské záleželo – takto zprávu činíme. Že na těch dvouch statcích toliko dvě vesnice v mírném položení se nacházejí, ostatní téměř všechny jakž v každé rozepsáno v místech horských hubených a neúrodných položeny jsou. Role nevejsevné mají jarého obilí, neb se na nich nerodí, velmi namále sejí, a ty, které do lad položené jsou, některé nikda a mnohé v 10 v 11 letech jednou osívají, dobytky své také listím v zimě obživují, chvojí a tomu podobné pod dobytky stelou a z toho opravu na role hotoví. A k ničemu jinému mimo své neúrodné role, též skrovné chování dobytečka, nejsouce tu žádné handle, obchody a živnosti nemají, nýbrž v takové chudobě se nacházejí, že mimo Týnčanských jeden druhého contribuirovati mohli, v ostatních vesnicích obstáti nemohou a k té naskrze vinšované vrchnosti (nečiníce však v tom žádného vyměření) brzkého pomožení potřebují." (Tereziánský katastr, Wejpis ouřadu berničného dle revisitati 1666) .

Bylo by dobré vzpomenout na významnou postavu českých dějin té doby, Jana Ámose Komenského. V této době prožívá své poslední dny života, v Amsterdamu. Na předešlé straně je výpis tvorby "učitele národů" od Wikipedie. Vraťme se však do Krašovic. Na obrázku 25 je zápis z matriky. Zápis je z 13. července 1668. Matěj Kabát si bere Dorotu, dceru Štěpána Nováka ze Lhoty Vilasovy. Po svatbě ještě žijí v Krašovicích, kde se jim narodí Anna *1669, Jan *1670, Jiří *1672 a Mariana *1674. Páté dítě se už narodí ve Lhotě a je to Ludmila*1675. Václav má s první ženou Annou tři děti. První se narodí Matěj*1650. Ten se pro všechny "živé" větve Kabátů stává spojovacím prvkem. Druhý se narodil Jiří*1656 a třetí Václav*1662. Zrovna poslední Václav se stal osudným pro Annu, která po porodu umírá. Ještě v listopadu roku 1662 se ovdovělý Václav ožení s Annou Černou, ze vsi Mokřice. Hned v roce 1663 se jim narodí syn Jan v roce 1664 syn Jakub a roku 1672 syn Martin. Na obrázku 27 je zápis svatby Matěje a Anny Černé z roku 1662.

Tolik generace 3 a pojďme dále.