ale pěkně popořádku...

Nejdříve něco málo o obci Chyšky.

       První zmínka pochází z roku 1291 a týká se Vítkovců. Vítek z Prčice získal Sedlecko a Prčicko, ale právě v červnu roku 1291 musel předat tuto državu pražskému biskupovi Tobiáši z Bechyně. Byla to náhrada za škody, které Vítkovci způsobili biskupství. Jak už to tak bývá, roku 1307 postoupil biskup Jan lV. z Dražic toto panství Jindřichu z Rožmberka, výměnou za jiná panství. Rožmberkové drželi Chyšku až do roku 1593, kdy Petr Vok prodává Chyšku panu Jindřichu Doudlebskému z Doudleb. Před svou smrtí odkázal Jindřich Chyšky královskému městu Písku. Po Bílé Hoře však Písek o Chyšky přišel, konfiskací. V roce 1651 prodal císař Ferdinand lll. obec Chyšky Jaroslavu z Kolovrat. Majitelé se pak často mění. Posledním šlechtickým majitelem, se roku 1842 stal Karel Mladota ze Solopysk.

Nyní se vydejme po stopách Matěje Kabáta (1858 - 1934). Narodil se do rodiny kováře Jana Kabáta a Kateřiny Pešatové, v Radešicích. Měl celkem 8 sourozenců se jmény: Marie (1848), Jan (1849), Anna (1852), František (1855), Josef (1860-1860), Antonie (1863), Josef (1866) a Antonín (1868-1892). Pokud budeme chtít vidět v jakém prostředí vyrůstal, pustíme si film Jiřího Menzela - Na samotě u lesa. Ano, dům dědy Komárka je rodný dům Matěje Kabáta. ​Obrázek o tom, jak se žilo rodině Jana a Kateřiny, si můžeme z uvedeného filmu snadno představit. Malé políčko za chalupou a trocha dobytka byla na nejnutnější přežití. Kovářské řemeslo Jana bylo jen občasným přilepšením, neboť chalupa stála na samotě zvaném Svídí a do Radešic i Obděnic to bylo kus cesty. Není divu, že se Jan snažil uživit početnou rodinu jak se jen dalo, a přesto se dožil úctyhodných 78 let.​ Matěj vyrůstal spolu se sourozenci ve skromných podmínkách. Na vojně pak sloužil u 24.pluku, 2.setniny polních myslivců. Následovala svatba (1882) s Marií Neužilovou, dcerou mistra truhlářského v Malé Chyšce. Prvního potomka se dočkal hned v roce 1883 - narodil se syn Bohuslav. Následovali: Stanislav (1885 - 1890), Jaroslav (1887), Alois (1988), Radoslav (1889), Stanislav Emanuel (1891), Alžběta Cecílie (1894), Markéta Apolena (1896), Josef Benjamin (1898),  Benedikt Sylvestr (1901), Gabriela Anna (1906) a Oldřich (1908 - 1910).​  

Kronika obce v Malé Chýši eviduje tento záznam o Matějovi: 

Již 25. února 1894 zakoupilo obecní zastupitelstvo stříkačku a výzbroj pro 15 mužů, kdy tyto věci bezplatně dovezl z Prahy František Zíbrt, s tím, že je uskladnil do své kolny. Stříkačka byla zakoupena za 650 zlatých. Tato stříkačka byla slavnostně vysvěcena dne 10. června 1894. Obec byla slavnostně vyzdobena, na domech vlály četné české i slovanské prapory, večer byl slavnostní průvod s lampiony a kovář Matěj Kabát vypálil několik ran z hmoždířů! Následující den se dostavili zástupci okolních sborů, zejména pak 24 členů ze Sedlce, 21 členů sboru z Ratiboře s kapelou, 16 členů z Nadějkova také s kapelou, tu měli také hasiči z Nechvalic a nechyběla ani tříčlenná delegace v čele s předsedou župy z Milevska.​ 

         Cesty dětí Matěje Kabáta se v dospělosti rozcházejí. Radoslav si vzal Marii Jakoubkovou z Veltrus. Ve Veltrusech se jim narodila dcera Blažena (1914). Marie však brzy umírá a Radoslav se s malou Blaženkou vrací do Chyšek. Tady se Radoslav seznámí s Marií Šedivou a v roce 1920 se vezmou. Alžběta (1894) měla hodně sourozenců, tak jak bývalo dříve zvykem, ale sama se dočkala jen dvou synů - Josefa a Ády. Josefa měla jako svobodná matka a zřejmě šlo o slabost pro uniformu. Táta byl kovář a tak pravděpodobně koval koně švarnému polskému hulánovi (rakouské jezdectvo), zatímco se Alžběta starala o vojáka. Psal se rok 1918 a vrcholila 1. světová válka. Hulán už se nevrátil a Josef (1918) se narodil do nově vzniklé republiky Československé. Po pár letech se však seznámila s kadeřníkem Josefem Šturmem a v červnu roku 1926 se vzali. Syn Áda se narodil o rok později v červnu 1927. Proto jsou Josefova větev Kabátovi a Ádova větev Šturmovi. Markéta (1896) si našla práci v Praze a tady také zůstala neprovdána. Pomáhala starší sestře Alžbětě s rozrůstající se rodinou. Alžběta se dočkala 8 vnoučat a deváté se teprve chystalo na svět. 

Gabriela se také usadila v Praze. Prošla si několika manželsvími a narodily se jí dcery Eva, Jana a několik chlapců. Snad se podaří navázat její potomky...

Alois působil jako kovář v obci Vůsí a se svou ženou Anastázií Hadačkovou, měli syna Jaroslava a dceru Miluši. Zmíněný Jaroslav starostoval v obci Květov a s ženou Marií Klinkovou mají dcery Jaroslavu, Evu a Marii.

Benedikt, zvaný též Béda dělal kováře v obci Božetice. Kovárnu jsme sice už nenašli, ale víme jistě, že podzim svého života strávil v Božetickém mlýně.

Dnes v Chyškách hospodaří Jana, dcera Blaženy a vnučka Radoslava Kabáta, se svým mužem Václavem. Díky Janě se podařilo oslovit další potomky od Aloise Kabáta.

oo 1882 - Matěj Kabát (*1858-1934) + Marie Neužilová (*1860)

• Bohuslav Kabát (*1883)
• Stanislav Kabát (*1885-1895)
• Jaroslav (*1887)
• Alois (*1888)
• Radoslav (*1889)
• Stanislav Emanuel (*1891-1895)
• Alžběta Cecílie (*1894-1964)
• Markéta Apolena (*1896-1962)
• Josef Benjamin (*1898)
• Benedikt Sylvestr (*1901)
• Gabriele Anna (*1906)
• Oldřich (*1908-1910)