Píše se rok 1624 a Jan Kabát přebírá grunt v Krašovicích, po zesnulém strýci Václavovi. Jan už patří do druhé generace rodu Kabát. První generaci tvoří Adam, Bartoloměj, Václav a Janův otec, říkejme mu Jan l. Víme tedy to, že před rokem 1624 hospodařil rod Kabát v Krašovicích. Byla to krutá doba. Nacházíme se v době temna, tedy po Bílé hoře, kdy království české bylo zmítáno ziskuchtivými vojsky jiných mocností a nikdo si nemůže být jist světlými zítřky. Zatím nedokážeme říct, kde se vzal rod Kabát v Krašovicích, ale víme, že jistý Jan Kabát byl v Praze, roku 1603 hejtmanem Starého města pražského. Díky dalším událostem a prohrané Bitvě na Bílé hoře se zřejmě mohl vydat hledat klidné místo, kde nebude na očích. Je to jen jedna z možností, kde se vzal rod Kabát v Krašovicích. Další nápovědu nám dává Emil Kabát, ve své kronice v zámečku Hochperk. Uvádí, že náš rod pochází ze Svaryšova u Strakonic. Usedlost jsem navštívil a mohu potvrdit, že to je zajímavý dvůr. Usedlost je uzavřená, má čtvercový půdorys a i na dnešní poměry ty rozměry budí respekt.

Dalším zdrojem informací je list pocházející z pera Karla Kabáta, knihtiskaře, překladatele a autora divadelních her. Karel byl synem Václava, důstojníka z Valdické věznice, který měl zřejmě přístup k archivům, neboť v této rodině se po staletí traduje, že pocházíme ze šlechtického rodu. Tak tento Karel Kabát (*1876) napsal svému synovi zajímavý příběh, že naši předkové se účastnili křížových výprav a šlo o vladyky a zemany, kteří si jezdívali ostruhy dobývat na knížecí a královské dvory. Dobu vladyků lze v rodu Kabát najít v různých knihách a publikacích, zabývajícími se historií. V kronice na straně 8 jsou ukázky z knihy Encyklopedie českých tvrzí. Také August Sedláček zmiňuje rod Kabát v několika svých publikacích, i když zrovna o erbu má jisté pochyby, neboť není tvořen podle obvyklých heraldických zvyklostí. Na konci této kroniky jsou v kapitole Zdroje informací uvedeny všechny zdroje, ze kterých bylo čerpáno, při psaní této kroniky. Na obrázku 8 kroniky je popis rodu Kabát a také popis erbu. Na obrázku 11 je otisk z časopisu Lumír. Na následující straně bude pak přepis notifikace vladyctví od císaře Ferdinanda, Šimonu Kabátovi. Sice nemáme jediný důkaz, že ten slavný rytířský rod Kabát je naším rodem pokrevním, ale je naprosto jisté, že se naši předkové s tímto rodem ztotožňují a tak nechme tuto otázku otevřenou.

Jisté je to, že rod Kabát se objevuje v zápisech na našem území od roku 1306, ve spojitosti s rytířem Zikmundem Kabátem. Své k tématu přidala i Zita Kabátová, což byla nejen známá česká herečka, ale i neteř dříve jmenovaného Karla Kabáta. Zita ve svých pamětech píše, že předek rodu Kabát dělal doprovod v družině Jana Lucemburského, když se přijel hlásit o práva na český trůn. Erb ke kterému se váže text na předešlé stránce je zde vpravo. Text i erb přepsal a překreslil pan Karel Kabát (*1876, generace 10). Hodně práce si dala s popsáním historie rodu Kabát Lucie Večerníková, která sama pochází z rodu Kabátů, kteří působili v Dobré Vodě u Petrovic. Na rozdíl od výše zmíněných autorů se drží čistě faktů a zápisů dochovaných v archivech. Z práce Lucie budeme vycházet a pokud bude nejistý rok narození, svatby, či úmrtí, dáme za pravdu Lucii a uvedeme tato data. Zde je náhled do dokumentu Lucie Večerníkové:

"Nejstarším písemně doloženým předkem rodu Kabátů je Jan. Z matričních záznamů o něm nevíme, protože matriky z přelomu 16.–17. století (a starší) se na našem území dochovaly spíš výjimečně. První krašovická matrika začíná až rokem 1650 (pro křty a sňatky). A ani datum Janova úmrtí není známo. Matriky úmrtí z této doby nám totiž přinášejí zdaleka nejméně informací (nezřídka čteme pouze zemřel starý sedlák či zemřela mlynářka ze Lhoty). Mnohdy se neuvádí celé jméno nebožtíka, a tak je často nemožné konkrétní osobu v zápisech rozpoznat (přesnější informace se objevují až s počátkem 18. století). Poprvé se Jan zmiňuje roku 1624 v gruntovní knize, kdy získal statek po svém strýci Václavu Kabátovi, který v té době již nežil. Hodnota gruntu byla určena na 97 kop míšeňských grošů (= 113 zlatých a 10 krejcarů). Z nich musel Jan zaplatit 15 kop sestřenici Markytě, dceři po Václavovi, a zbylých 82 kop mělo být rozděleno mezi něj a jeho dva strýce – Bartoloměje a Adama – shodně po 27 kopách a 20 groších (známe tedy ještě tři o generaci starší Kabáty, bratry našeho předka neznámého jména: Václava, Bartoloměje a Adama). Částku měl Jan strýcům vyplácet každoročně po 2 kopách grošů tak dlouho, dokud nebude zcela uhrazena. Ne vždy se tak ale stávalo, jak se můžeme v gruntovní knize dočíst: "Léta Páně 1626 při soudu drženém v úterý týden po svatých Třech králích (tj. 14. ledna) vyhledalo se, že jest měl Jan Kabát za rok 1624, 1625, 1626 vejrunky (= splátky) po 4 kopách míšeňských grošů položiti. A poněvadž položením toho obmeškal, při Svatém Duchu (31. května) nejprve příštím položiti má."